Charles Fourier

Charles Fourier
Rodné jménoFrançois Marie Charles Fourier
Narození7. dubna 1772
Besançon
Úmrtí10. října 1837 (ve věku 65 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Montmartre
Povoláníekonom, sociolog, filozof a spisovatel
PodpisCharles Fourier – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plán falanstéry

François Marie Charles Fourier (7. dubna 1772 Besançon10. října 1837 Paříž) byl francouzský filosof, jeden z hlavních představitelů socialismu, kritik raného kapitalismu. Doporučoval zakládat jakási družstva - falangy (základní jednotka utopické společnosti, obec skládající se z 1620 lidí), v nichž se společně pracovalo a výsledky práce se dělily v kolektivu.

Fourier byl obchodní cestující a účetní na jedné straně, na druhé straně fantasta, vizionář, utopický socialista, vizionář družstevnictví. Do dějin vstoupil jako rozporuplná postava, která jednak vyniká nadčasovou kritikou obchodu a epochy civilizace a jednak fantastickými, do detailů zpracovanými až surrealistickými vizemi o sofistikovaném sociálně psychologickém mechanismu hybných vášní, které řídí společenské vztahy, i celé dějiny lidstva.[1][2]

Lukáš Perný[1] uvádí, že jako normativní ideál projektuje Fourier vzájemně kooperující autonomní a soběstačné komunity, asociace-falangy-falanstéry, ve kterých "vše do sebe zapadá jako ozubená kolečka."[3] Jejich součástí jsou komunitární instituce (tlupy, družiny, série, skupiny; družstev s akcionářské banky, družstevní sklady, všelidové divadlo, preventivní lékařství). Falangy jsou avantgardou, utopické etapy lidstva, Harmonie. V harmonickém stavu nastane jednota individuálního a kolektivního, a mnohé sociální opatření: zrušení chudoby zaručením práva na životního minimum a výživu, společné bydlení, zdravý způsob života, přitažlivá práci, jednotné vzdělání, ochrana přírody a zvířat, práva žen, mír a rovnováha civilizace. Už na začátku 19. století předpověděl klimatické změny, riziko vyhynutí rostlin a živočichů, projektů možnosti ovlivnit revitalizaci krajiny, zdůrazňoval problémy nadvýroby, chudoby, atomizace společnosti a zhoubných následků liberální volno-tržní ekonomiky a její přeměny do obchodní feudality a korporatokracie.[1]

Fourierova sociální filosofie je vázána teoreticky především na komunitaristická hodnotová východiska a distributive harmonii produkce a spotřeby. Stanovil tři principy sociální harmonie:[3][1]

  1. hojnost existenčních prostředků a surovin,
  2. spravedlivé a garantované rozdělení sociálního minima
  3. industriální přitažlivost výrobních funkcí.[1]
  1. a b c d e PERNÝ, Lukáš. Triumvirát utopického socializmu: Charles Fourier, Saint-Simon, Robert Owen. DAV DVA - kultúrno-politický magazín [online]. 2019-08-05 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ZAMAROVSKÝ, V.: Utopisti. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry, 1961
  3. a b FOURIER, Ch.: Veľká metamorfóza. Výbor z díla. Praha: Mladá Fronta, 1983

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search